Z   HISTORIE   ROVEŇSKÉ   ŠKOLY

První myšlenky na zřízení měšťanské školy:

…Již od let pomýšlel obecní výbor na stavbu měšťanské školy v Dolní Rovni, k níž chtěl od  obecné školy hornoroveňské odděliti i potřebný počet tříd školy obecné. Za tím účelem projektována stavba školy na pozemcích před č. p. 120, avšak již dne 27. května 1914 usneslo se obecní zastupitelstvo „aby vzhledem na obecní finance stavba školy prozatím prováděna nebyla“.

 

Světová válka myšlenku o měšťanské škole značně zatlačila do pozadí, avšak nezahubila. Byl to zvláště říšský poslanec František Udržal, který ji vedl stále v evidenci a přes nepříznivé poměry pracoval k jejímu uskutečnění. Svým vlivem u zemské školní rady a zemského výboru uspíšil akci povolovací, že ještě za války bylo o otevření měšťanské školy zásadně rozhodnuto. Jednalo se jenom o to, kde má býti. A tu nastal rozpor mezi Dolní a Horní Rovní, neboť obě obce chtěly školu mít ve svém katastru…

 

HISTORIE  ROVEŇSKÉ  ŠKOLY  ZAČÍNÁ  (1930-1931)

...Jedním z naléhavých úkolů obce byla stavba budovy pro měšťanskou školu, která byla již velice potřebná,  neboť měšťanská škola  tísnila  se  v budově staré školy obecné, jež arciť naprosto nestačila. O stavbě uvažovalo se již dávno – roku 1930 usneslo se obecní zastupitelstvo darovati ke stavbě obecní pozemek zdarma – avšak teprve roku 1931 nabyla otázka ta určitějších forem, když  vlivem  ministerského předsedy Udržala a jeho dcery Marie, provdané Žďárské, bylo možno počítati s tím, že na stavbu přispěje značnou částkou Československý červený kříž a různá ministerstva, a to na zřízení dětského útulku, který při měšťanské škole byl projektován.

 

Náklad na celou stavbu byl rozpočten na Kč. 1.800.000, na což by přispěl Českosl. červený  kříž asi částkou Kč 550.000, ministerstva asi Kč 300.000, ministerský předseda Udržal asi 50.000, takže zbylo nekryto asi Kč 900.000, jež by měly nésti společně Dolní a Horní Roveň. Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 19. října bylo usneseno náklad ten nésti a pokud možno co nejdříve ke stavbě školy přistoupiti. Příslušné úřední zřízení okresního školního výboru bylo provedeno ještě v roce 1931, avšak ke stavbě školy došlo teprve roku následujícího.

 

Zároveň se stavbou nové budovy měšťanské školy uvažovalo se též o stavbě dětského útulku, do něhož by mohli rodiče dávati své děti, když musí pracovati na polích a nemají doma nikoho, kdo by na děti dohlížel. Rozpravy o tom konaly se u Dra Boh. Koláře, jehož žena Marie Kolářová č. p. 147 ve věci té zvláště pracovala. Iniciativy ujala se Marie Žďárská, osobní tajemnice Dr. Alice Masarykové, předsedkyně Českosl. červeného kříže, a věc již nepustila ze zřetele. První předporada konala se 25. dubna 1931 a účastnili se jí: Marie Žďárská, Dr. Groh, generální ředitel ČČK, tajemník téhož Bidlo, dále Dr. Boh. Kolář a jeho žena Marie Kolářová. Oficiální poradu svolal pak Čsl. červený kříž na 31. květen do kreslírny dosavadní školy a o zřízení, stavbě a udržování dětského útulku referoval na ní generální ředitel Groh. Schůze té účastnilo se z naší obce 25 žen a bylo v ní usneseno založiti v obci společně pro Dolní a Horní Roveň odbočku Čsl. červeného kříže, který by si vzal na starost provoz  dětského útulku. Byl ustaven přípravný výbor, do něhož zvoleny: předsedou Marie Kolářová, č.p. 147 a členy Anna Nováková, učitelka, č.p. 202, Anna Rychlíková, č.p. 82, Marie Lepšíková, ředitelka hospodyňské školy, Anna Shejbalová z Horní Rovně, č.p. 78 a ředitel škol Augustin Soukup.

 

Přípravný výbor svolal ustavující valnou hromadu Čsl. červeného kříže na 25. května. O zřízení dětského útulku se na valné hromadě příliš nemluvilo, neboť vlastní zřízení vedla v evidenci Marie Žďárská v ČČK v Praze, který se rozhodl útulek svým nákladem zříditi a vésti. Za tím účelem vyjednávalo se nejdříve s Frant. Horákem č. p. 120 a po bezúspěšném jednání též s Annou Jiroutovou č.p. 121, o koupi jejího hospodářství, z jehož výnosu by útulek byl vydržován. Jednání vedlo konečně k cíli: Anna Jiroutová svou usedlost č. p. 121 prodala. Hospodářské budovy a asi 11 měr polí připadlo Sokolu, který na nich postavil jednak sokolovnu a hřiště a jednak část postoupil Selské jízdě na cvičiště a jízdárnu. Zbytek polí ve výměře asi 54 měr přešlo do vlastnictví státního pozemkového úřadu, který je pronajal Čsl. červenému kříži na vydržování dětského útulku, s jehož stavbou započato však teprve v roce příštím. Anna Jiroutová prodala totiž svou usedlost č . p. 121 Státnímu pozemkovému úřadu výměnou za zbytkový statek v kraji čáslavském, takže usedlost č. p. 121 uvolňoval pro uvedené účely vlastně tento úřad (SPÚ)…

 (kronika obce Dolní Roveň, I. díl, 1931, str. 161-166)

 Položení základního kamene

Položení základního kamene k budově měšťanské školy a útulku Červeného kříže bylo mohutnou manifestací pro osvětovou, mravní a sociální náplň našeho veřejného i soukromého života. Dobrá škola a dětský útulek Červeného kříže staly se zde symboly doby, naznačujícími společnosti její přední povinnost.

 

Před slavností byl postaven na místě, kde měl býti základní kámen položen, dřevěný stánek, který školní děti vkusně vyzdobily kvítím. K slavnosti dostavilo se velké množství občanstva místního i z okolí a četní významní hosté: ministerský předseda Udržal s chotí, generál Hearing s chotí, ředitel  Groh, Marie Žďárská, docent Dr. Ing. J. Žďárský aj.  Alice Masaryková zaslala pozdravný telegram: „Vzpomínám dnes upřímně a věřím, že požehnání boží bude na Vaší práci, plynoucí z lásky a konané v poctivosti.“.

 

Slavnost byla zahájena hudebním a pěveckým sborem za řízení kapelníka ředitele Donta. Uvítací proslov přednesl předseda místní školní rady, starosta Horčička z Horní Rovně. Slavnostní proslov pak učinil okresní školní inspektor I. Ledr z Pardubic, po něm promluvil předseda krajinských spolků učitelů měšťanských škol Václav Petráň a ředitel Červeného kříže Groh z Prahy. Nato přečetl ředitel škol Augustin Soukup věnovací listinu, která byla podepsána presidentem Masarykem a předsedkyní Čsl. Červeného kříže a vložena do základů příští školy. Text této listiny byl tento:

 

 „Budova tato slaví se jako měšťanská škola a dětský útulek Čsl. červeného kříže v Rovni  Měšťanská škola zřízena v Rovni vynesením zemské školní rady ze dne 4. října 1919, č. I - 922/2, ai 1918 č. z. š. 84.412 ai 1919. Vznikla tedy těsně po státním převratu r. 1918, který přispěl nemálo k jejímu uskutečnění. Myšlenku na zřízení měšťanské školy zasil mezi své rodáky vzácný občan roveňský, pan František Udržal, který jako poslanec na říšské radě ve Vídni propagoval vždy požadavek řádného vzdělání na venkově. Když se pak po světové válce počal jeviti pohyb obyvatelstva z venkova doměst, vystihl správně, že venkov v této konkurenci s městy může obstáti pouze, dá-li svému obyvatelstvu vše užitečné a krásné, co poskytuje město, v prvé řadě zase dostatečné vzdělání, aby se rodiče, chtějící poskytnouti svým dětem víc vzdělání než dává škola obecná, nestěhovali do měst. Jako člen vlády republiky snažil se prosaditi zákon o újezdních školách měšťanských. Plán ten sledoval i jako předseda vlády republiky, bohužel dodnes nepodařilo  se jej uskutečniti pro nepřekonatelné překážky. Škola zdejší otevřena byla 8. dubna 1920, od té doby po více než 12 roků požívala pohostinství v budově školy obecné, kterou citelně tísnila, sama nemajíc nejpotřebnějších místností.

 

Místní rada školní chystala se sice několikráte k stavbě, přílišný náklad znemožňoval však realisaci úmyslu, až se podařilo témuž příznivci školy spojiti stavbu s novostavbou dětského útulku, který rozhodl se v obci postaviti Čsl. červený kříž, aby ukázal na tomto vzoru, jaký vysoký sociální význam má takovéto zařízení v obci zemědělského charakteru. Předsedkyně společnosti ČČK Dr. Alice Masaryková, upozorněna jsouc paní Marií Žďárskou – dcerou ministerského předsedy Udržala – na příhodnou půdu, která je v Rovni ke zřízení této vzorné sociální instituce, způsobila ochotně, že krásná myšlenka ta byla v Rovni uskutečněna. Tak přistoupeno bylo ke stavbě této budovy, jejíž plány vypracoval architekt František Luc z Lysé nad Labem, provedení stavby pak zadáno bylo veřejným řízením (kterého se zúčastnilo 14 firem) firmě  Šulc a Jiroušek z Mnichova Hradiště za tuto rozpočtenou cenu: škola za Kč. 1.386.861,09 a dětský útulek za Kč 537.669,29.Mimo to provede firma Přibaň a Žilka ústřední topení za Kč. 173.456,82 a František Mohaupt z Holic za Kč. 161.459,95.

 

Ke stavbě započato bylo 23. května 1932, skončena má býti dne 30. května 1933.

 

V dětském útulku umístěna bude lékařská poradna pro matky a děti.

 

Josef Ledr, okres. škol. inspektor                    

Udržal Fr. Vítek, rada polit. správy                         

J. Horčička, starosta Horní Rovně

arch. Fr. Luc

Jos. Shejbal, starosta Dolní Rovně

V. Šulc, stavitel                                            

Jan Řehounek, člen okresního školního výboru

J. Jiroušek, stavitel                                     

generál Dr. Hearing

ředitel Josef Groh, za Čsl. červený kříž

 

Tuto listinu zazdil do základního kamene zedník František Foltýn č.p. 9, načež následovaly poklepy na základní kámen zahájené předsedou vlády Udržalem: „Škole, zřídlu všeho pokroku, veškeré síly, moci a blahobytu národa, zdar!“

 

Po provedených poklepech zahrála hudba ouverturu „Souboj“ a směs z českých oper a písní.

 

Ve stavbě obou budov – školy i útulku – pak bylo pokračováno, takže do konce roku 1932 byly pod střechou a v roce 1933 zbývalo jen dodělati vnitřní úpravu a zařízení…

 (kronika obce Dolní Roveň, I. díl, 1931, str. 247-251)

 Slavnostní otevření školy

 

…Rok 1933 byl dosud nejdůležitějším pro zdejší měšťanskou školu: stavba roku minulého započatá byla dokončena a budova odevzdána svému účelu, počátkem školního roku 1933/1934.

 

Práce stavební pokračovaly nerušeně dle plánu od časného jara, v měsíci květnu rozepsáno bylo užší ofertní řízení na vnitřní zařízení školy. Ze stavebních úspor, kterých se během stavby podařilo učiniti, opatřena byla pro stavbu některá zlepšení, jako např. hodnotnější dlažba v přízemních chodbách, o podlahách bylo rozhodnuto, že budou gumovými koberci kryté, do šaten opatřena byla železná dělící konstrukce a při nábytku školním zvolen byl typ s konstrukcí z ocelových trubek. Před tímto rozhodnutím byly zjištěny na místě v několika nových školách pražských i venkovských jeho přednosti i vady. Takovou zásadní vadou bylo dosavadní pevné spojení kostry kovové s dřevěnými částmi, přičemž různorodost materiálu časem způsobila uvolnění spojů a tím nestálost nábytku. Vada tato byla u našeho nábytku odstraněna tím, že spojení obojího materiálu je volné, provedené kovovými pásky upevněnými ve svlacích. Nábytek vyroben byl dle vlastních návrhů propracovaných projektantem stavby architektem Frant. Cucem. Dodán byl třemi firmami: kovový chromovaný nábytek pro kanceláře a učitele dodala firma SAB v Praze, od níž dodatečně objednány i lavice do jedné třídy; stolky a stolice s kovovou konstrukcí dodala firma Vichr v Praze a dřevěný nábytek bratři Rubešové v Lysé n. L. Tato poslední firma nedodržela však smluvenou lhůtu, a tak při otevření školy nebylo úplné.

 

Úřední schválení stavby a kvantitativní kolaudace byla dne 28. srpna 1933, škola otevřena slavnostně dne 3. září v neděli. Při této příležitosti sehrálo žactvo dětskou operu „Popeláček“.

 

Škola nese jméno „Masarykova měšťanská škola v Rovni“. Její otevření bylo provedeno způsobem opravdu slavnostním.        

 Z celého okolí dostavilo se mnoho různých hostí, zejména z řad učitelstva. Ve dvě hodiny odpoledne shromáždilo se obecenstvo před starou budovou obecné školy, kde byla doposud (po 13 let) měšťanská škola nouzově ubytována. Zde účastníky pozdravil předseda místní školní rady a starosta obce Horní Rovně Frant. Horčička. Se starou školní budovou se pak tklivě rozloučil ředitel školy Augustin Soukup a pěkný projev učinil též první ředitel roveňské měšťanské školy Tomáš Jindra. Za žactvo rozloučila se se školou žačka Marie Shejbalová z Horní Rovně. Od staré školy odešel pak početný průvod k nové budově školy měšťanské, kde následoval slavnostní akt otevření školy a odevzdání jejímu krásnému účelu.

 

Slavnostním řečníkem byl při tom okresní školní inspektor Josef Ledr, který svou řeč založil na thema: „vývoj školy – v tom je také vývoj demokracie“. Za vzorné vybudování školy poděkoval zejména poslanci Františku Udržalovi (bývalému předsedovi vlády), předsedkyni Čsl. červeného kříže Dr. Alici Masarykové, místním obcím atd.

 

Další projevy učinili: vrchní rada I. Vítek za okresní úřad, ředitel Václav Petráň za učitelstvo měšťanských škol, Dr. E. Šulc za Čsl. červený kříž, řídící učitel Fr. Pilný za učitelstvo škol obecných, za místní obce starostové Josef Shejbal a Frant. Horčička, ze legionáře řídící učitel Fr. Řivnáč, za Selskou jízdu I. Hes aj. V závěru promluvil bývalý předseda vlády Fratišek Udržal, který v podstatě uvedl:

 

 ...“Naše slavnost koná se v době velkých hospodářských těžkostí a poruch. Nejlepším prostředkem k vyrovnání všech diferencí, ať hospodářských, politických či sociálních, je vzdělání a vědění. Čím horší je doba, tím více je potřeba školy. Žádný nemá právo volati: Již dosti škol! I venkov má právo na spravedlivý podíl na vzdělání a musí se mu ho dostat, aby nebyl vylidňován. Neblahé budoucnosti je třeba čeliti školou. Je nutno, aby učitelé řídili výchovu tak, abychom mohli klidně spát s vědomím, že za všech okolností bude uhájeno vše, co jsme s takovými oběťmi vybojovali, a aby vedli školu tak, aby vytvářeli z národa jednotný kádr. Nedovedeme-li to, běda nám! Nechť především vychovávají jednotlivce tak, aby prospěch celku stavěli výše než prospěch osobní.“…

 

Po těchto všech projevech byla pak vztyčena státní vlajka a následovala prohlídka školní budovy. Ze slavnosti byly zaslány pozdravné telegramy presidentu republiky T. G. Masarykovi, ministru školství Dr. Ivanu Dérerovi a předsedkyni Čsl. červeného kříže Dr. Alici Masarykové.

Nová budova školy byla všeobecně chválena jak pro svůj příjemný vzhled, pro světlost  a vzdušnost místností, tak i pro svou účelnou dislokaci i požadavkům hygieny odpovídající zařízení. Svorně byla škola prohlášena za nejmodernější na celém školním okrese…

 

…Zároveň s budovou měšťanské školy byla dokončena i stavba dětského útulku Čsl. červeného kříže, proto také při slavnostním otevření měšťanské školy bylo jednotlivými řečníky této skutečnosti vzpomenuto. Za místní odbočku Červeného kříže učinila přitom zvláštní projev Marie Kolářová, č. p. 147, která se útulku, jeho postavení a vedení nezištně a obětavě věnovala…

 

(kronika obce Dolní Roveň, str. 272-276)

z kroniky obce vypsala Jana Sevránková

 

 

 

 

Fotografie použita dle Creative Commons Richard George Davis  Masarykova základní škola Dolní Roveň, okres Pardubice© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode